Gon Diovanni

Také se Vám to stává? Máte krásný, dlouhý, Vaším neopakovatelným mozkem promyšlený sen a uprostřed něj se probudíte?

Odpověď na tuto otázku současná neurofysiologie poskytuje. Je tomu tak proto, že se spontánně probouzíme v průběhu tzv. REM fáze.

Nicméně ještě předtím než na ni budu moci odpovědět pořádně a pochopitelně, je nezbytné říci si něco o fysiologii spánku.

Proč člověk spí?

Hned v úvodu budu zcela upřímný. Nikdo to neví!
Existují samozřejmě různé teorie, které zahrnují například tyto nápady: (1) mozek si musí odpočinout, (2) celé tělo si musí odpočinout, (3) mozek musí utřídit informace, které během dne získal, (4) krev se musí účinně profiltrovat v ledvinách a tak dále. Nicméně ani jedna z teorií není přijímána jako pravdivá.


Co se naopak ví, je fakt, že bez spánku nelze žít. Člověk, kterého nenecháme spát 14 dní, zemře. Ale proč člověk musí spát, to už nikdo neví...

Řízení spánku

Napadlo Vás někdy proč vlastně spíme v noci a ne ve dne? Pravděpodobně je tomu tak proto, že v noci jsme zranitelnější, neboť náš zrak není uzpůsoben pobytu ve tmě. A protože jsme v noci bezmála slepí, bylo vybráno přirozenou logikou věci, že v noci se bude spát a ve dne bdít.

Tomuto faktu se i přizpůsobilo řízení spánku. Každý máme vnitřní hodiny, které mění teplotu našeho těla. Teplota stoupá, když ráno vstaneme a začne rychle klesat, když už se nám chce spát. A spát se nám chce právě proto, že teplota těla klesá.
Nicméně organismus musí zároveň také vědět, "kolik je hodin", a vězte, že nestačí, že si to uvědomuje naše vědomí pohledem na náramkové hodinky. Určení času je zabezpečeno pomocí množství světla, které vstupuje do našich očí. Z očí vychází mnoho nervových vláken a některá jdou do části mezimozku ( do hypothalamu (jako tzv. tr. retinohypothalamicus)). Odtud pak do epifýzy neboli šišinky. To je malá endokrinní žláza, která vlivem osvětlení zvyšuje nebo snižuje produkci melatoninu, kterému se také někdy říká hormon spánku.
Melatonin je tak nazván proto, že je-li jeho hladinu vysoká, tak to znamená dvě věci. Za prvé jsme ve tmě a za druhé pravděpodobně spíme. Naopak je-li jeho hladina nízká, jsme osvíceni světlem a pravděpodobně bdíme.
Z toho jasně vyplývá, proč se nám špatně usíná na světle. Usnutí je totiž závislé na zvýšení hladiny melatoninu. Pokud je hladina nízká, spí se nám špatně, naopak je-li vysoká, spí se nám dobře. Také proto jsme v zimě ospalejší, protože je delší dobu tma.

Příště se dozvíte něco o spánkových rytmech a také odpověď na to, proč se budíme uprostřed snů.