Gon Diovanni

V minulém článku jsem rozpracoval téma, proč se sami vzbudíme uprostřed snu. Aby bylo všechno správně pochopeno, je nezbytné mít alespoň základní znalosti o fyziologii spánku.

Spánkové cykly

V předchozím díle jsem psal o řízení spánku. Tedy, pokud naše vnitřní hodiny dají pokyn k tomu, že máme spát a naše vědomí nemá jiné plány, tak se ke spánku normálně odebereme.

Je celkem jasné, že spánek není jednolitá "činnost". Je naopak poměrně různorodý.

Popíšeme si průběh jedné noci z hlediska fyziologie spánku.
        (1) Jdeme si lehnout. Na EEG (elektroencefalogramu) bude viditelný rytmus beta, který je tam většinu dne.
        (2) Zavřeme oči. V tuto chvíli se stane velmi zajímavá věc, která poukazuje na obrovské množství informací, které vstupuje do našeho vědomí zrakem. Dojde totiž k tomu, že se objeví tzv. alfa rytmus, který je úplně jiný, než rytmus beta. Má nižší frekvenci (neboli je pomalejší), protože do mozku se dostává méně informací o okolí, neboť máme zavřené oči.
        (3) Chvíli takto ležíme se zavřenýma očima a pokud je všechno v pořádku, vstupujeme do nonREM 1 fáze. To je název pro spánkovou fázi, kdy už začínáme skutečně usínat. V tuto chvíli jsme velmi jednoduše probuditelní hlasitým zvukem. Je to stav, kdy si mozek začíná probírat informace, takže ve Vašem vědomí se začínají objevovat "sny". Jenže upozorňuji, že o sny se nejedná! Sny se objevují pouze v tzv. REM fázi (vizte bod (6)). Na EEG se objevují alfa a theta vlny.
        (4) nonREM 2 fáze. Zahrnuje 50% veškeré doby našeho spánku. Na EEG jsou theta vlny, spánková vřetena a K-komplexy.
        (5) nonREM 3 a 4 fáze. Objevují se delta vlny na EEG. Tyto dvě fáze jsou velmi důležité pro fyzický odpočinek. Je to oblast nejhlubšího spánku. V těchto fázích jsme velmi obtížně probuditelní a odpočívá v nás pravděpodobně úplně všechno. Pokud se probudíme v této fázi je to velmi nepříjemné a jsme pak celý den velmi unavení.
        (6) Nyní přicházíme do nejzajímavější části celého spánku. Tzv. REM spánek. Název je odvozen od Rapie Eye Movements (= rychlé pohyby očí). Je to spánek, při němž bylo zjištěno mnoho zvláštních a kontraintuitivních faktů: (1) Oči se velmi rychle pohybují ze strany na stranu. (2) Na EEG se objevují vlny beta. To jsou vlny, které jsou na EEG v bdělém stavu!!! (z toho důvodu se REM spánku také říká paradoxní spánek). (3) Je to fáze spánku, v níž se nám zdají sny. To se v podstatě nedá nijak objektivně změřit nějakým přístrojem, takže se to muselo zjistit jinak. Objasněno to bylo tím způsobem, že byly zkoumané osoby v REM fázi probuzeny a výzkumníkům sdělily, že se jim právě zdál sen.

Tyto fáze se během noci několikrát opakují. První REM fázi zaznamenáváme v průběhu spánku asi po 90 minutách. V průběhu noci se zkracuje doba trvání nonREM 3 a 4 fází a prodlužuje se doba trvání REM fáze. Spontánní probuzení nastává výhradně v REM fázi. A právě z tohoto důvodu se sami probouzíme právě uprostřed snů, protože ty se nám zdají v REM fázi. 

Navíc si obvykle pamatujeme jen ten poslední sen, protože bývá nejdelší, což je důsledek postupného prodlužování REM fáze během noci.


Ze znalosti spánkových cyklů vyplývají ještě dvě zajímavé věci: (1) odpolední spánek (který je dokonce zakořeněn v některých kulturách: italská siesta etc.) je vhodné praktikovat, neboť snižuje riziko srdečních a cévních chorob o 30%. Nicméně je nutné jej omezit na maximálně 45 - 50 minut, než vstoupíme do nonREM fáze 3 a 4, protože vzbuzení z těchto fází je velmi náročné a hlavně jsme pak velmi ospalí. (2) Je realizovatelné spát pouze 4 - 5 hodin denně, pokud náš organismus naučíme železnému zvyku chodit spát a vstávat každý den ve stejných časech.

O efektivnějším spánku třeba jindy :)